Jaké druhy logů existují
Čtyři kategorie, o kterých by se nikdy nemělo mluvit jako o jedné. Když poskytovatel říká „žádné logy“, aniž by uvedl kategorii, neřekl vám téměř nic, protože toto spojení může po pravdě popisovat i službu, která uchovává všechno kromě historie prohlížení.
Kategorie se liší citlivostí. Logy aktivity dokážou zrekonstruovat váš život. Logy připojení vás dokážou umístit na konkrétní adresu v konkrétní čas. Diagnostika jsou obvykle běžná data o pádech aplikace. Platební záznamy vás identifikují, ale neříkají nic o tom, co jste dělali online.
- Logy aktivity — navštívené stránky, DNS dotazy, obsah provozu: nejcitlivější druh
- Logy připojení — časová razítka, vaše zdrojová IP, použitý server, přenesené bajty
- Diagnostické logy — pády, verze aplikace, selhání připojení
- Platební záznamy — faktury, ID transakcí, fakturační identita
Které logy služba technicky nepotřebuje
Logy aktivity nejsou k provozu VPN nikdy potřeba. Přeposílání paketů nevyžaduje pamatovat si, kam směřovaly, takže poskytovatel, který zaznamenává navštívené domény nebo DNS dotazy, se tak rozhodl sám. Je to jediná kategorie, kde je tvrzení „neuchováváme nic“ technicky dosažitelné a mělo by být v zásadách uvedeno zcela jednoznačně.
Logy připojení jednotlivých uživatelů jsou také zbytné, s jednou nuancí. Server musí vaši zdrojovou adresu znát po dobu otevřené relace, jinak by zpětný provoz neměl kam jít. Otázka návrhu zní, co se stane potom: služba zaměřená na soukromí drží tento stav v paměti a při odpojení ho zahodí, zatímco logující služba ho zapíše na disk i s časovými razítky. Souhrnná počítadla, jako je celkové vytížení serveru, žádné údaje o jednotlivých uživatelích vůbec nepotřebují.
Krátkodobou diagnostiku lze pro účely ladění obhájit, ale doba uchování by se měla počítat na dny, data by neměla obsahovat cíle prohlížení a hlášení pádů by mělo být v klientovi volitelné (opt-in).
Co každá placená služba uchovává tak jako tak
Záznam o účtu: váš e-mail nebo jiný identifikátor, stav a datum vypršení předplatného a limity zařízení či připojení. Bez nich vás služba nemůže pustit dovnitř ani vám účtovat. Zásady tvrdící, že se neukládá vůbec nic, jsou samy o sobě varovným signálem, protože to u žádného předplatného nemůže být pravda.
Platební záznamy přežívají ještě déle než účty. Zpracovatelé karet a platební zákony vyžadují uchovávání v řádu let a smazání účtu neodstraní fakturu z účetní evidence. Platba kryptoměnou tuto stopu na straně poskytovatele zkrátí, ale nikdy neodstraní vlastní záznamy zpracovatele plateb. Poctivě řečeno: platební údaje dokazují, že jste byli zákazníkem, a dobře navržený systém je drží oddělené od čehokoli, co popisuje, k čemu bylo připojení použito.
Čím se audit liší od slibu
Slib na úvodní stránce nic nestojí a nic neověřuje. Nezávislý audit znamená, že externí firma v určitém okamžiku prozkoumala servery, konfigurace a kód a vydala zprávu o tom, zda praxe odpovídá zásadám. To je výrazně vyšší laťka a poskytovatelé, kteří ji splní, zpravidla zveřejní celou zprávu, nejen odznak.
Audity mají své poctivé limity. Popisují systémy ve dnech, kdy proběhla kontrola, nikoli navždy; rozsah může být úzký; a auditor vidí jen to, k čemu dostal přístup. Druhou, nepřímou formou důkazu jsou soudní záznamy: případy, kdy byl poskytovatel vyzván k vydání dat a neměl co užitečného předat. Ani jedno nezaručuje budoucnost — dohromady ale slogan s velkým náskokem překonávají.
Proč na jurisdikci záleží víc než na zásadách
Protože zákon má přednost před marketingem. Poskytovatel registrovaný v zemi s povinným uchováváním dat je musí dodržovat bez ohledu na to, co slibuje jeho web, a některé jurisdikce mohou službu přimět, aby o konkrétním uživateli začala tiše logovat. Zásady popisují záměr; jurisdikce určuje, k čemu lze službu donutit.
Čtěte proto obojí dohromady. Kde je společnost registrována, soudy které země nad ní mají pravomoc a kde fyzicky stojí servery — právo země, kde stojí server, se může uplatnit i tehdy, když společnost sídlí jinde. Zásada bez logů v jurisdikci, která neukládá povinnost uchovávat data, dává smysl. Stejná zásada pod zákonem o povinném uchovávání dat je rozpor, který by měl poskytovatel vysvětlit — a většinou to neudělá.
Jak si zásady ověřit sami
Čtěte zásady ochrany soukromí, ne domovskou stránku, a hledejte v nich všechny čtyři kategorie podle názvu. Důvěryhodné zásady uvádějí, co se shromažďuje, jak dlouho se jednotlivé údaje uchovávají a co se stane při smazání účtu. Vágní dokumenty se schovávají za obecná slovesa: „můžeme shromažďovat určité technické informace“ může znamenat cokoli až po úplné logování připojení.
Postoj Aurory ve zkratce: nevedeme žádné logy aktivity — žádný záznam o tom, jaké stránky navštěvujete nebo jaký provoz odesíláte — a vše, co skutečně ukládáme, od e-mailu k účtu po platební záznamy, je v zásadách ochrany soukromí vyjmenováno položku po položce, nikoli shrnuto do sloganu.
Formulace, u kterých byste měli zpomalit a číst dvakrát:
- „Bez logů“ bez vysvětlení, o jaké typy logů jde
- „Shromažďujeme anonymizovaná data“ bez popisu, jak anonymizace probíhá
- Chybějící doby uchovávání nebo „po dobu nezbytně nutnou“
- Zásady, které se vůbec nezmiňují o reakci na žádosti úřadů
- V celém dokumentu není uvedena jurisdikce ani název společnosti